Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti 15, Liberec, příspěvková organizace
Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti 15, Liberec, příspěvková organizace

Básničky, říkanky

———–

Emele, benele, cukr, kňoura, janta, tranta, pampaďoura, hyky, tiky, tajtrlíky, malec, palec ven.

 

Neptej se, koště, proč a rychle k nebi skoč.

 

Drápy, zuby krokodýlí, v kámen změň se v tuto chvíli.

 

Čáry, máry, máry, čáry, hni se, koště, láry – fáry!

———-

Hop a skok a žádný krok, kos tak skáče celý rok. Po žížalách pokukuje, zobákem je vytahuje.

———

Kosáci si staví dům a chlubí se sousedům, co všechno už nasbírali, aby svůj dům vyzdobili. Malý kousek provázku, kus ptačího ocásku, pírko, které ztratil kos, když pospíchal pro rákos.

———–

Malá kapka ke kapce, vyrostou nám kosatce. Vyroste nám velký květ, který bude zdobit svět.

————

Tulil se pan Tulipán k Tulipaní, byl tak sám. Tulipaní šťastná byla, též se k němu přitulila.

———–

Tulipán a tulipaní celý den se spolu klaní. Až se diví okolí, že je záda nebolí

————

Co máš dělat na červenou, když se kolem auta ženou? Na chodníku klidně stát, v jízdní dráhu nevbíhat.

Co znamená tahle změna, když je žlutá rozsvícená? Připrav se a pozor dej, čekej nikam nespěchej.

A když svítí zelená, co to, děti, znamená? Malí jako velicí, všichni přejdou silnici.

————

Za oknem se vločky honí, zvonky v dálce tiše zvoní a stromečky v celé zemi sladce voní Vánocemi.

———-

Máma dala do krabice, upečené cukroví. Schovala ho co nejvíce, kam, nikomu nepoví. A tak s tátou hledáme, večer tajně mlsáme.

———–

Ble, ble,, ble, ble, dupy dup, seberou vás natošup. Do pekla vás odvedou, to prý čerti dovedou.

————

Čerte, čerte, čertisko, máš špinavé vousisko. Dlouhý ocas, ostré rohy a kopyto místo nohy.

————-

Dobré ráno, dobrý den, vítr fouká za oknem. Hrozný kašel si mě našel. Na nohy je mi zima a v nose mi štípá rýma. Ještě jednou dýchnu, potom hrozně kýchnu. Přestaň už prášky brát začni se na nás smát. Tak z postele hybaj ven, voňavý je dnešní den.

—————

Zvedni prstík do vzduchu, poškrábej se na uchu, poškrábej se na nosu, dej si prstík přes pusu. Dej si prstík přes prstík, ruce polož na pupík. Na pupík je dej a nakonec básničky hezky zatleskej.

—————

Naše malé ručičky udělaly pěstičky. Myška se v nich schovala, na ramínka skočila a z ramínek na kolínka a z kolínek do bříška…ztratila tam klíč…kšác a myška už je pryč

—————-

LŽÍCE MI NOSÍ POLÉVKU DO PUSY. MUSÍ NEBO NEMUSÍ? MUSÍ, MUSÍ! JINAK BYCH NEROSTL A ZŮSTAL MALIČKÝ.POLÉVKU BYCH ZASE MUSEL JÍST ZE LŽIČKY

—————-

PONDĚLÍ VŽDY STOJÍ V ČELE, ÚTERÝ JDE ZA NÍM SMĚLE, STŘEDA ČEKÁ V POŘADÍ, AŽ JÍ ČTVRTEK NAHRADÍ, PÁTEK UŽ SI VÍKEND CHYSTÁ, SOBOTA JE POTOM JISTÁ A NA ZÁVĚR NEDĚLE UKONČÍ VŠE VESELE

—————-

Byl jednou jeden kaštánek a chtělo se mu spát. A spal a spal, až z toho stromu spad. Roztrhl se mu kožíšek, kaštánek nahý by a přes zahrádku kulíšek rychle se odkulil. Kuli- kuli- kulili, trávy se k němu tulily. A od se tulil k nim a k hlíně a v důlku tuze líně zív jednou, dvakrát zív a spal…a spal… tak jako dřív.

—————-

Veverčička čiperná, když jí kručí v bříšku. S velkou chutí posnídá oříšek i šišku. Nevadí, že fičí vítr do kožíšku. Běhá, skáče, cvičí a šup do pelíšku.

—————–

Seděly dvě veverky na vysoké jedli, chvilku něco chroupaly, chvilku něco jedly. A když měly plná bříška řekly si: Už dost. Houpaly se houpaly, jen tak pro radost.

—————–

Stojí stojí stromečky, mají pěkné větvičky, na nich listy jehličí, ať tu nikdo nekřičí.

—————-

Les je spousta různých stromů, tráva, mech, a keře k tomu. Les má listí, jehličí, do lesa moc nefičí.

—————–

Buky, smrky, buky, smrky, kousek vedle čtyři jedle, jehličí a spadlé šišky, všude kolem žluté lišky, břízy, lísky, černý bez, dohromady hustý les.

——————

Kdo má chytrou hlavičku, denně chroupá mrkvičku. Je to zdravé na oči, s rýmou také zatočí. Do polévky, salátu, zůstane i pro tátu.

——————

V lese bydlel ježek, měl pět koloběžek. Každý volal:”Ježku, půjč mi koloběžku”. Ježek s naježil, nikomu nevěřit. KAŽDÝ

´VOLAL:” JEŽKU, PŮJČ MI KOLOBĚŽKU”

——————

KAM SE PODĚL MALÝ BROUČEK? ROZBĚHL SE NA POLOUČEK. HONEM, HONEM UTÍKAL, AŽ SE Z TOHO ZADÝCHAL.

——————

SPADLA HRUŠKA ZELENÁ, NABILA SI KOLENA. a TEĎ PLÁČE, NAŘÍKÁ, ŽE JÍ ŠŤÁVA VYTÉKÁ.

—————–

Jsem tu sám, starost mám, jsme tu dva, jsme tu tři rytíři, jsme tu čtyři bohatýři, je nás pět, přemůžeme celý svět

—————–

JABLÍČKO SE KUTÁLELO, VŮBEC NIC TO NEBOLELO. PODÍVEJ SE, JAK SE KOULÍ, NEMÁ ANI JEDNU BOULI. KUTÁLÍ SE KUTÁLÍ, TO JSME SE MU NASMÁLI.